§4.2.1Quod legis, o vates magnorum maxime regum, §4.2.2venit ab intonsis usque, Severe, Getis: §4.2.3cuius adhuc nomen nostros tacuisse libellos, §4.2.4si modo permittas dicere vera, pudet.
你正在阅读的内容,噢,伟大国王们的最伟大的诗人,塞维鲁啊,是从未剪发的盖塔人那里一路送达的:直到如今,我的诗集都对你的名字保持沉默,如果你允许我说实话,这让我感到羞耻。
§4.2.5orba tamen numeris cessavit epistula numquam §4.2.6ire per alternas officiosa vices, §4.2.7carmina sola tibi memorem testantia curam §4.2.8non data sunt.
然而,不带韵律的(散文)信件从未停止过在相互的往来中履行职责,唯有证明我对你铭记于心的关怀的诗歌没有赠予。
quid enim, quae facis ipse, darem?
因为你既然自己也在创作,我又何必赠予?
谁会把蜂蜜送给阿里斯泰乌斯,把法勒努斯的葡萄酒送给巴克科斯,把谷物送给特里普托勒莫斯,把果实送给阿尔基诺乌斯?
你拥有丰富的心灵,在赫利孔山的居住者中,没有人的这一收获能比你更加丰盈地产生。
§4.2.13mittere ad hunc carmen, frondes erat addere silvis §4.2.14haec mihi cunctandi causa. Severe, fuit.
向这样的人赠送诗歌,如同往森林里添加树叶;塞维鲁啊,这就是我迟疑的原因。
然而我的才华并不像以前那样回应我,我只是在用犁头耕耘一片干燥的海岸。
§4.2.17scilicet ut limus venas excaecat in undis, §4.2.18laesaque suppresso fonte resistit aqua, §4.2.19pectora sic mea sunt limo vitiata malorum, §4.2.20et carmen vena pauperiore fluit.
正如泥沙阻塞了水中的源泉,泉眼被压抑,受损的水流便停滞不前,同样,我的心灵也被苦难的泥沙所败坏,诗歌从更加贫瘠的源泉中流淌出来。
§4.2.21si quis in hac ipsum terra posuisset Homerum, §4.2.22esset, crede mihi, factus et ille Getes.
如果有人把荷马本人放在这片土地上,相信我,他也会变成一个盖塔人。
请宽恕坦白的我,我对学业也放松了缰绳,我的手指也很少再写下文字。
§4.2.25impetus ille sacer, qui vatum pectora nutrit, §4.2.26qui prius in nobis esse solebat, abest, §4.2.27vix venit ad partes, vix sumptae Musa tabellae §4.2.28inponit pigras paene coacta manus,
那种滋养诗人心灵的神圣冲动,曾经存在于我身上的,如今已不在,缪斯几乎不愿履行职责,她几乎是被强迫着,勉强将怠惰的手放在拿起的蜡板上。
§4.2.29parvaque, ne dicam scribendi nulla voluptas §4.2.30est mihi, nec numeris nectere verba iuvat, §4.2.31sive quod hinc fructus adeo non cepimus ullos, §4.2.32principium nostri res sit ut ista mali: §4.2.33sive quod in tenebris numerosos ponere gestus, §4.2.34quodque legas nulli scribere carmen, idem est.
我几乎没有,甚至可以说完全没有写作的乐趣,将词句编织进韵律中也不再让我感到快乐,或者是由于我们没有从中获得任何收获,以至于那项活动成了我灾难的开端:或者是由于在黑暗中做出合乎节拍的身势动作,与写下一首无人阅读的诗歌,乃是同一回事。
听众激发起热情,受到赞美的才能随之增长,而名声具有极大的鞭策作用。
§4.2.37hic mea cui recitem nisi flavis scripta Corallis, §4.2.38quasque alias gentes barbarus Hister habet?
在这里,除了给金发的科拉尔利人,以及野蛮的多瑙河所拥有的其他部族,我还能向谁朗读我的作品?
但我独自一人能做什么,用什么题材来消磨这不幸的闲暇,并打发走这一天呢?
§4.2.41nam quia nec vinum, nec me tenet alea fallax, §4.2.42per quae clam tacitum tempus abire solet, §4.2.43nec me, quod cuperem, si per fera bella liceret, §4.2.44oblectat cultu terra novata suo, §4.2.45quid, nisi Pierides, solacia frigida, restant, §4.2.46non bene de nobis quae meruere deae?
因为无论是美酒,还是欺骗性的骰子,都无法吸引我,尽管时间通常会通过它们默默且无声地流逝,如果在残酷的战争中被允许,我本渴望耕作,但重新开垦的土地并不能以其耕耘取悦我,除了皮埃里亚的女神们,这些冰冷的安慰,还剩下什么,那些对我并无恩惠的女神们?